Historický počátek Domova Sluneční dvůr Jestřebí, se podle dochovaných kronik obce Jestřebí datuje od r. 1912, kdy zde uskutečnil svůj životní záměr německý pastor Otto Weitkat. Jeho celoživotní krédo "pomáhat slabým" chtěl realizovat v obci Jestřebí a vybral si pozemek v lokalitě s názvem Sluneční dvůr. Od obce odkoupil 30 hektarů pozemků, od železničních drah odkoupil tři železniční vagóny, které uspořádal na podezdívce do tvaru podkovy, tu zastřešil a tak vznikla provizorní ubytovna pro budoucí chovance. Celý komplex byl primitivní, ale praktický a vycházel z ekonomických možností pastora.
Myšlenka pastora Otty Weitkata je vyjádřena slovy "Existují lidé, kteří vinou špatné společnosti nebo svým založením se dostanou na scestí. Takovým lidem by se mělo pomocí práce a rozumné individuální výchovy umožnit nastoupení správné životní dráhy a dát jim možnost návratu do lidské společnosti".
V Domově byla praktikována individuální výchova a práce v zelinářské zahradě, v chlévech a na polích, kde byli chovanci vedeni k získání vztahu k práci a k životu v komunitě. Byli vedení řádovými sestrami, které se o ně staraly. Veškerou činnost řídil sám pastor Weitkat a financoval chod Domova z peněžních sbírek a milodarů. První světová válka přerušila rozvoj domovu a samotný pastor musel narukovat. Po válce bylo finančních darů málo a plánovaný rozvoj nemohl být uskutečněn, navíc nedostatek finančních prostředků na vlastní provoz se také nedostávalo a hrozilo uzavření domovu. Na základě nepříznivé finanční situace daroval pastor Weitkat v roce 1920 celý domov, včetně polností, Domu evangelistické diakonie v Praze. Diakonie zřídila v září roku 1920 Výchovný domov pro chlapce ve věku 14 až 20 let. V roce 1921 byla uskutečněna výstavba nového domovu, tak jak plánoval a navrhoval Otto Weitkat. Byly nakoupeny stroje na výrobu umělých stavebních kamenů a střešních tašek na kterých pracovali chovanci. Po dokončení potřebného množství stavebního materiálu nastoupili řemeslníci, kteří postavili novou budovu domovu a dne 25.5.1922 byl domov vysvěcen. Na slavnostní otevření byl pozván i pastor Weitkat, aby viděl jak byla jeho myšlenka realizována. Domov patřil do majetku německé evangelistické církve augspurského vyznání a plnil své poslání nepřetržitě až do roku 1945, kdy byl konfiskován.
V roce 1949 byl přidělen okresnímu národnímu výboru v České Lípě a následně předán národnímu podniku Státní statky Zákupy. Pro znehodnocení pozemků spodními vodami, domov byl postaven na rašelině a mokřinách, byl celý pozemek pro státní statky ztrátový a proto bylo v roce 1955 rozhodnuto, že lokalita Sluneční dvůr je vhodná pro zřízení domova důchodců pro 50 klientů s plánovanou výstavbou nového pavilonu pro dalších 50 lůžek. V roce 1956 bylo schváleno umístění domova důchodců pro ženy se sníženým intelektem od 16 let věku. V dubnu roku 1957 byl předán Sluneční dvůr, včetně pozemků o rozloze 92 hektarů a asi 16-ti zaměstnanců, pro potřeby chovanek. Slavnostní otevření proběhlo dne 4.7.1957 za velké účasti místních a okresních funkcionářů. Domov byl zařízením pro 26 chovanek o které pečovaly misijní sestry.
V tehdejší době byl Sluneční dvůr prvním domovem, rehabilitační farmou, zřízeným od roku 1948. Chovanky musely přiměřeně pracovat a farma měla být ekonomicky soběstačná a bez státních dotací. Tehdejší domov s názvem domov sociální péče pro osoby se sníženým intelektem, měl jako hlavní činnost pěstování ranné zeleniny, chov domácích zvířat (16 krav, 12 telat, 5 koní, 1 hříbě, 60 slepic, 24 kachen). Nereálnost tohoto rozhodnutí se prokázala hned po prvním roce a hospodářský výsledek byl ve ztrátě 140 tisíc korun. Takto neslavně skončil neúspěšný pokus o rentabilitu v sociální oblasti, jelikož jedna třetina chovanek byla práce neschopna. Domov tak přešel do normálního, osvědčeného způsobu financování a nadále patřil do struktury Okresního domova sociálních služeb. Postupně byly řádové sestry nahrazeny středním zdravotním personálem a vychovatelkami. V roce 1957 byly postaveny dva velké skleníky pro potřeby pracovní rehabilitace chovanek.
Od roku 1984 byly do domova umisťovány dívky a ženy od 18 let věku, v roce 1987 byl postaven nový pavilon pro 30 lůžek a postupně navýšena kapacita celého domova na 85 chovanek. Navyšování kapacity bylo prováděno na úkor kvality bydlení a tak vznikaly více-lůžkové pokoje a snižovalo se soukromí obyvatel domova. Počty personálu nijak výrazně nevzrůstaly. Kladem byla rekonstrukce topného systému, kdy domov přešel z tuhých paliv na zemní plyn.
Od 1. ledna roku 1994 se Ústav sociální péče Jestřebí, změnil na příspěvkovou organizaci s právní subjektivitou zřizovanou Okresním úřadem v České Lípě.
Ústav je od 1.1.2003 zřizován Libereckým krajem, a je řízen Odborem sociálních věcí a problematiky menšin. Zpočátku byla cílová skupina orientována na ženy a dívky s lehkým mentálním postižením. Kapacita domova byla 85 klientek a 33 zaměstnanců. O klientky pečovalo 7 zdravotních sester, 21 pracovníků sociální péče, 1 fyzioterapeut, 1 speciální pedagog, 2 sociální pracovníci a 18 ostatních zaměstnanců v nepřetržitém a celoročním provozu.
Platnou zřizovací listinou od 1. 6. 2007 se změnil se název organizace na Domov Sluneční dvůr, příspěvková organizace, cílová skupina a poslání zařízení. Domov Sluneční dvůr od tohoto data zajišťuje sociální služby, podporu a pomoc dospělým osobám se střední a těžkou mentálním retardací, případně s kombinovanými vadami od 26 let věku až na dožití.
Klientky bydlí ve třech budovách, Starý pavilon s 29 lůžky, Nový pavilon s 25 lůžky a ve dvou skupinových bytech (4 a 5 lůžek) v administrativní budově. Vybavení na ložnicích je základní - postel noční stolek nebo skříňka na ložní prádlo. Klientky však mají možnost používat vlastní el. zařízení jako je TV, rádio, nábytek apod.
V minulosti byly klientky pracovně zařazovány v rámci domova na různá pracoviště a za odvedenou práci byly též finančně ohodnocovány. Na výběr měli z několika činností např. práce v zahradě, v krejčovské dílně, v kuchyni, při úklidu apod.
Změnou zákoníku práce v roce 2007 však zákon ukládal zaměstnavateli povinnost, doplácet zaměstnance do výše minimální mzdy (aktualizována dle nařízení vlády), z tohoto důvodu muselo být pracovní zařazení klientek zrušeno. V současnosti některé uživatelky, na vlastní popud, tuto činnost nadále vykonávají na bázi dobrovolnosti.
V rámci udržování společenských a kulturních kontaktů má domov dlouholetou spolupráci s domovem sociální péče v Křešicích, kde je domov pro mentálně postižené muže, společně jsou pořádány diskotéky, výstavky výrobků a dovolené. Naše klientky se zapojily do sportovních her a akcí pořádaných i jinými domovy.
V roce 2019 začala, po několika letech přípravy, transformace poskytovaných sociálních služeb v Domově Sluneční dvůr. První vlaštovkou bylo otevření bytového domu, po celkové rekonstrukci, v Partyzánské ulici v České Lípě. V současnosti zde bydlí 7 uživatelek s nízkou a střední mírou podpory ve třech bytech a jedné garsonce. Byty jsou plně vybavené a skládají se z dvou ložnic po jednom lůžku a obytné místnosti, kde je kuchyňská linka, plně vybavená sporákem, ledničkou s mrazničkou, myčkou nádobí a mikrovlnkou. Byt má samostatné sociální zařízení, koupelnu se sprchovým koutem a umyvadlem, a samostatné WC. U bytového domu je zahrada pro odpočinek o velikosti cca 500 m2 a případné pěstování zeleniny a květin. Sociální služby zabezpečuje stálá služba po dobu 24 hodin denně.
V současnosti je kapacita Domova 43 lůžek. Zaměstanci zajišťují chod domácností v lokalitách Partyzánská a Lada v České Lípě, Sosnové a v Jestřebí. Klienti mají možnost využívat centrum denních aktivit ke svému rozvoji.
Všichni zaměstnanci mají jediný cíl a to vést klientky k maximální soběstačnosti v jejich denním životě a dopomáhat jen tam, kde klientům nestačí jejich síly.
Do konce roku 2024 fungoval Domov Sluneční dvůr jako samostatná příspěková organizace Libereckého kraje. Od 1. 1. 2025 se Domov Sluneční dvůr stal jednou ze služeb příspěvkové organizace Denní a pobytové sociální služby Česká Lípa.
Otto Weitkat – autor původní myšlenky péče o potřebné